Aktuálně

Je to tady, rok se s rokem pomalu schází, a blíží se tak další ročník tradičního jarního veletrhu neziskových organizací NGO Market. Ve středu 27. dubna 2016 již posedmnácté otevře své brány tato živá přehlídka, vzdělávací a networkingová akce. Ve Foru Karlín se opět budete moci setkat se zástupci neziskových organizací, státní sféry i byznysu a profesionály z oblasti managementu NNO. K registraci Vás v následujícím rozhovoru naláká koordinátor NGO Marketu, Robin Hendrych.

Nyní, stále ještě na začátku roku 2016, můžeme konečně prohlásit, že dotační období strukturálních fondů na léta 2014 – 2020 je již plně spuštěno. Neziskové organizace tak mohou nadále čerpat prostředky na své investiční i neinvestiční projekty, které se protínají s podporovanými prioritami. Že se v tom všem nemůžete zorientovat? Nezoufejte, připravili jsme pro vás výběr z několika výzev, které by vás a vaši organizaci tento rok mohly zajímat.

Česká republika – Maďarsko – Polsko – Slovensko, tedy takzvaná Visegrádská čtyřka, daly před 15 lety vzniknout takzvanému International Visegrad Fund (IVF). Ten nabízí už dlouhá léta podporu v programu malých a standardních grantů pro organizace z některé z členských zemí ve spolupráci s alespoň dvěma partnery z dalších států Visegrádu, tedy Gruzie, Moldávie, Rumunska či Ukrajiny. Díky podpoře IVF vznikají nejrůznější zajímavé projekty, v loňském roce například otevřená síť pro vzdělávání - POINT.

Na Detroit, který nadále zůstává největším městem na kanadsko-americké hranici, v posledních letech silně dolehla restrukturalizace amerického průmyslu. Město čelí od konce 20. století výraznému úbytku obyvatelstva, v roce 2013 musela radnice dokonce vyhlásit bankrot. V Detroitu ale došlo k fascinujícímu obratu – z přirozené iniciativy různých komunitních organizací a jednotlivců se najednou začíná proměňovat v mekku městského zemědělství ve Spojených státech.

Diskuze o legislativním vymezení sociálního podnikání u nás probíhají již řadu let. Příprava zákona, který by tuto oblast upravil, se však ukázala jako neobyčejně komplikovaná, což vedlo k opakovaným odkladům. Nyní to konečně vypadá, že bychom se během několika týdnů mohli dočkat alespoň věcného návrhu zákona o sociálním podnikání. Na co vše bude muset tento zákon odpovědět a jaká rizika ho na jeho pouti schvalovacím procesem čekají?

Americký měsíčník Chronicle of Philanthropy uveřejnil na konci loňského roku tradiční žebříček nejúspěšnějších amerických organizací co do získávání finanční podpory ze soukromých zdrojů„Philanthropy 400“. Žebříček je k dispozici jen předplatitelům časopisu (a jeho elektronické verze), ale prvních pár příček Vám prozradíme. Kdo zabodoval?

Úřad práce (dále jen „ÚP“) poskytl zaměstnavateli příspěvek na jedno pracovní místo ve výši 12 000 Kč po dobu 3 měsíců. Příspěvek bude poskytnut dle vyúčtování mzdových nákladů za určitý měsíc. Prosím o informaci jak zaúčtovat mzdové náklady – klasicky daňově, náhrada do daňových příjmů?

Koncept sociálního podnikání zapustil kořeny v různých částech světa. Přístupy k němu se samozřejmě různí s ohledem na sociokulturní tradice i specifika různých ekonomických modelů. Podobně jako u řady jiných věcí, je náš pohled na sociální podnikání často jaksi europocentrický. Aby také ne, co se diskuzí o sociálním podnikání týče, nemá Evropa konkurenci. Ekonomové, (levicoví) intelektuálové, sociální inovátoři, politici, úředníci všeho druhu … ti všichni se chtějí do diskuzí o sociálním podnikání zapojovat. Poslední dvě jmenované skupiny mají navíc za úkol jej nějak zakomponovat do daňových, sociálních a jiných zákonných předpisů, což v našem obecně přeregulovaném prostředí není vůbec žádná legrace. Pokud však opustíme evropskou ulitu a podíváme se, jak na sociální podnikání jdou kolegové v jiných částech světa, můžeme získat osvěžující zkušenosti, jako třeba já nedávno na Tchaj-wanu.

Vytvářet zisk a zároveň pomáhat druhým dokáže čím dál více českých a slovenských podnikatelů. UniCredit Bank a UniCredit Foundation je již podruhé podpoří ve speciálním grantovém programu. V České republice ve spolupráci s Nadací VIA hledáme Lepší byznys, na Slovensku se s Nadáciou PROVIDA ptáme: „Môžu ryby lietať?“. Podpora sociálního podnikání je prioritou i pro Evropskou unii.