Aktuálně

Katarína Klamková se o programu Community Solutions dozvěděla úplnou náhodou, byl to jeden z těch e-mailů, které automaticky ignorovala. Až o jedné neděli narychlo lustrovala maily před smazáním a otevřela ho. Program ji zaujal svým nastavením a praktičností, čtyři měsíce se zdály být realistické a zároveň dostatečně dlouhé na získání odstupu a nabytí novými podněty. A tak poprvé od roku 2004 přerušila roli ředitelky v neziskovce IQ Roma servis a vyrazila. Nejen o tom, jak se její představy o Miami lišily od skutečnosti, píše ve svém článku.

První díl článku, který jsme vám přinesli v minulém čísle Světa neziskovek, byl spíše teoretický. Nejprve jsme si kladně odpověděli na otázku, zda vůbec emoce do fundraisingu patří, a pak jsme se dotkli některých specifik, které odlišují fundraising od práce médií nebo informačních kampaní. Poukázali jsme též na důvody, proč by se neziskové organizace měly věnovat oblasti etiky fundraisingu, do níž práce s emocemi spadá. Nakonec jsme krátce prezentovali přístup Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, která nabízí neziskovkám možnost se přihlásit k souboru jasně definovaných pravidel. A teď zase z jiného soudku!

Dejte minulosti budoucnost, tak znělo motto letošního 4. ročníku mezioborového veletrhu obnovy, financování, využití a řemesel PAMÁTKY 2015, který se konal od 22. do 23. října 2015 opět na výstavišti v pražských Holešovicích. Letošním kořením veletrhu se stal souběh se 17. ročníkem nejvýznamnější středoevropské přehlídky designu a užitého umění DESIGNBLOK 2015, který obsadil přední část pavilonů. Účasti na veletrhu Památky 2015 to ale vůbec neubralo, ba naopak davy lidí proudily po celém areálu holešovického Výstaviště. A co příchozím letošní ročník nabídl?

Nadace Neziskovky.cz a Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR) se rozhodly společně otevřít téma etiky fundraisingu. Diskuze o této problematice u nás prakticky chybí a nelze tedy říci, zda v této oblasti existují nějaké problémy, nebo zda je vše v nejlepším pořádku. Během redakčních porad jsme dlouho debatovali o tom, ze které strany začít. Nakonec jsme rozhodli věnovat úvodní článek emocím a jejich roli ve fundraisingu. Nabyli jsme totiž přesvědčení, že právě emoce stojí vždy ve středu každého uvažování o etickém fundraisingu.

Vybavíte si ošuntělý neobydlený měšťanský dům na rohu Staroměstského náměstí? Ten dům U Zlatého rohu tam stále stojí, a ač na první pohled možná nezaznamenáte rozdíl, změnilo se hodně. Po mnoha plánech na využití budovy, nedotažených do konce, v březnu dům konečně ožil. A to doslova - dnes se to tu totiž hemží nadšenými návštěvníky všech věkových kategorií. Ti přicházejí, aby se potkali se starými kamarády, s novými zajímavými lidmi a hlavně, aby si rozšířili obzory o poutavá témata, která pojí desítky akcí, které se zde konají. To vše pod hlavičkou Skautského institutu – s jeho nadšeným ředitelem Milošem Říhou alias Šípkem jsme si o všem popovídali.

Snad každý, kdo má děti, od nich nejednou slyšel přání: „Mámo, táto, kupte mi pejska.“ Nápadů na to, jak získat zvířecího kamaráda, je jistě celá řada. V českých školách se však od ledna letošního roku školáci mohou setkávat s projektem, který cestu k domácím mazlíčkům představuje jinak. „Nekupuj. Adoptuj!“ není jen výzvou k zamyšlení nad zodpovědností, kterou vůči zvířatům v civilizované společnosti máme. Je aktivitou týmu lidí, kterým na počátku nebyl lhostejný osud zvířat v nouzi, a kteří se rozhodli situaci opuštěných zvířat v České republice řešit. A tak do školy vyrazil i Kulich, pejsek z útulku, který by rád konečně nalezl svůj domov. O budování vztahů dětí ke zvířatům i o dalších tématech jsme si povídali s Pavlínou Šmucerovou, zakladatelkou ojedinělého vzdělávacího projektu pro 1. i 2. stupeň ZŠ Kulich do škol.

Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.

Ne všechny děti mají štěstí vyrůstat v pevném společenství rodinných vazeb, kde dobře vědí, komu mohou říkat „mami“ nebo „táto“. Jsou děti, které vyrůstají mimo vlastní rodinu. A jsou rodiny, které jim vytvářejí nový domov. Česká republika se však v rámci Evropy potýká v otázce náhradní péče o děti s jedním neblahým prvenstvím. Jsme jedinou zemí, kde i na nejmenší děti může čekat řešení jejich životní situace v podobě ústavního zařízení – v loňském roce bylo takových 8 374. Na to, zda existují kroky k možné změně a jaké aktivity mohou ke zlepšení současného stavu vést, jsme se zeptali paní Věduny Bubleové, předsedkyně Asociace Dítě a Rodina.

Poskytne-li město v rámci grantového programu dotaci na realizaci sportovní akce, je možné tyto peníze místo nákupu věcných cen použít jako finanční odměnu pro vítěze?